|
|
PALACKÝ František [ Osobnost českého národa ]FRANTIŠEK PALACKÝ
Snad nejvýznamnější osobnost Novojičínska z pohledu českého národa. Prvního vědeckého historiografa českých dějin, filosofa, politika, nazývaného též Otcem národa, Františka Palackého, zrodila starobylá moravská, z větší části evangelická, obec Hodslavice. Jakoby tu duch Komenského našel v Palackém pokračovatele. Základ svého vzdělání Palacký získal v Kunwaldu (dnešním Kuníně), ve škole jiné významné osobnosti, pokrokové hraběnky Walburgy z Truchsess-Zeilu. František Palacký položil základy moderní vědecké české historiografie s důrazem na ono velké dobrodružství, jímž je studium archivních pramenů. Význam Palackého však dodnes tkví v jeho lidských vlastnostech, v demokratických zásadách federalizace tehdejší rakouské monarchie jako aktuální výzvy k rovnoprávnému soužití evropských národů a národností, zatímco filosoficko - náboženské ideje dnes tvoří základ společné cesty všech církví, ekumenismu. Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích, Národní kulturní památka, svou novou moderní expozicí přibližuje život i dílo předního buditele národního uvědomění a Evropana současnosti.
RODNÝ DOMEK FRANTIŠKA PALACKÉHO
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jiljí jasný - podzim krásný.
Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň; když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
Na den Jiljí hrom a blesky - čtyři týdny mokré stezky.
Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
V jakém počasí jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týhodnech navrací; jestli ale jelen něco později říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.
Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo.
Svatý Václav v slunci září, sklizeň řepy se podaří.
Před svatým Václavem času dost, po svatém Václavu pozdě.
Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
|
|
|
Září 892: Arnulfovo poselství k bulharskému knížeti Vladimírovi se žádostí o zákaz vývozu soli z bulharských dolů v Sedmihradsku do velkomoravské říše.
Září 1004: Po vyhnání Poláků Jaromír prohlášen českým knížetem.
Září 1012: Jindřich II. udělil v Merseburku Čechy v léno Oldřichovi, který byl již několik měsíců skutečným vládcem země.
Září 1042: Vpád Jindřichova vojska do uherského království; na jeho úspěchu měl hlavní podíl český oddíl vedený Břetislavem.
Září 1105: Údělný olomoucký kníže Svatopluk se pokusil dobýt Pražský hrada a získat knížecí trůn.
Září 1173: Císař Fridrich Barbarossa na jednání v Hermdorfu zrušil Bedřichovo jmenovánía českým panovníkem ustanovil syna Soběslava I. Oldřicha.
Září 1182: Bedřich se stal českým knížetem.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|